|
|
Vliv legislativních změn na vnímání a informovanost o problematice domácího násilí
BANDÍKOVÁ, Tereza
Problematika domácího násilí je velice vážná a dostatečná informovanost o tomto sociálním problému je velice důležitá. Cílem bakalářské práce je zjistit informovanost studentů Jihočeské univerzity o problematice, prevenci, výskytu, následcích a možnostech řešení domácího násilí. Dále zjistit přístupy studentů Jihočeské univerzity k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a zjistit výhody a nevýhody této ratifikace. V teoretické části je charakterizováno domácí násilí, jeho znaky, formy, příčiny, identifikace a důsledky. Je zde popsán cyklus domácího násilí a osoby zúčastněné, kterými jsou oběť a násilná osoba. V oblasti řešení domácího násilí je popsána prevence domácího násilí a legislativní opatření včetně jejich nedostatků a Úmluva Rady Evropy. Důležitou součástí je role sociální práce. Sběr dat proběhl pomocí kvantitativní výzkumné strategie. Pro získání dat byla zvolena metoda dotazování a technika vlastního dotazníku. Vyhodnocení dat proběhlo pomocí programu Microsoft Excel. Testování hypotézy proběhlo pomocí programu IBM SPSS metodou jednofaktorové analýzy rozptylu ANOVA. Výzkumné otázky zjišťovaly informovanost studentů Jihočeské univerzity o problematice domácího násilí a vliv ratifikace Úmluvy Rady Evropy na území České republiky. Hypotéza: Vnímání Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí studenty Jihočeské univerzity závisí na studovaném oboru. Z výsledků je patrné, že vnímání Úmluvy Rady Evropy respondenty se významně neliší v závislosti na studovaném oboru. Výsledky výzkumu mohou být využity odborníky, kteří se zabývají problematikou slabé informovanosti o dané problematice a ke zlepšení této situace.
|
|
|
Kriminologické aspekty domácího násilí a jejich dopad na oběť
Bartáková, Veronika ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Kriminologické aspekty domácího násilí a jejich dopad na oběť Abstrakt Tato diplomová práce poskytuje čtenáři vhled do problematiky domácího násilí a jeho aktuálních podob. V současné době se tomuto jevu věnuje čím dál více pozornosti, jak ze strany politiků, tak ze strany neziskových organizací existujících za účelem poskytováním pomoci obětem. Cílem práce bylo ve světle výše řečeného popsat tento jev z hlediska jeho dopadů na oběti domácího násilí a možností využití jejich ochrany de lege lata a posléze nabídnout možná řešení některých problémů se zaměřením do budoucna, tedy de lege ferenda. Ve svých úvodních kapitolách práce komplexně popisuje průběh domácího násilí a jaké může mít podoby. Posléze se zaměřuje na popsání osob obětí, mezi kterými vyjmenovává zejména ženy, ale i muže, děti a seniory. Následně přesouvá svou pozornost k typologii pachatelů a různým kriminologickým teoriím ohledně jejich psychologie a charakteru. Po části kriminologické následuje část věnující se možnostem právní ochrany. V prvé řadě práce vyjmenovává nástroje, které v českém právním řádu existují a jež se i frekventovaně využívají. Vedle toho však upozorňuje i na některé instituty, které se nevyužívají vůbec, jako je evropský ochranný příkaz, jehož možnosti využití jsou komplexně popsány. Práce věnuje pozornost i problematice...
|
|
|
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu
Krajíčková, Sabina ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu Abstrakt Tato disertační práce si klade za úkol zanalyzovat právní úpravu na ochranu před domácím násilím, a to jak z mezinárodněprávní perspektivy, tak především z pohledu relevantních evropskoprávních norem. Cílem analýzy těchto předpisů je pak zhodnocení, zda je současná úprava pro oběti násilného jednání dostatečná a zda skutečně nabízí efektivní nástroje k jejich ochraně. Jelikož oběti domácího násilí tvoří převážně ženy, je první kapitola věnována samotné problematice násilí na ženách, a to především s ohledem na specifika genderově podmíněného násilí a jeho projevů zejména v podobě sexuálního násilí, včetně analýzy a aplikace principu souhlasného projevu vůle (affirmative consent) a vražd páchaných z důvodu pohlaví (femicida). Podkladem pro disertační práci byly pro tyto účely mimo jiné výsledky průzkumu v oblasti shromažďování dat o násilí na ženách v jednotlivých členských státech nazvaném Violence against women: an EU-wide survey, který v roce 2012 provedla Agentura pro lidská práva. Zvláštní důraz je kladen na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám (Istanbulská úmluva) včetně popisu okolností její ratifikace a zamyšlení se nad některými ustanoveními, jejichž aplikace může být pro některé ze zavázaných zemí...
|
|
|
Vybrané instituty Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání náslí na ženách a domácího násilí ve světle mezinárodní praxe
Vlasák, Jan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Vybrané instituty Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí ve světle mezinárodní praxe Tato práce rozebírá Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulské úmluvy), přičemž se zaměřuje na mezinárodní praxi a pozoruje dopady Istanbulské úmluvy ve státech, které ji v současné době již ratifikovaly. Práce se zabývá tématy upravenými Istanbulskou úmluvou, která bývají v našem prostředí podrobována kritice a označována za kontroverzní. Cílem práce je posoudit, zda je tato kritika oprávněná a ratifikace Istanbulské úmluvy může způsobit některé jí vytýkané následky, nebo zda lze takovou kritiku vyvrátit, a to na základě zhodnocení mezinárodní praxe. Zkoumanými okruhy jsou přidaná hodnota Istanbulské úmluvy, její hodnotová neutrálnost a konečně její možné dopady v oblasti migračního práva. V rámci prvního okruhu je rozebrána jednak pozice Istanbulské úmluvy v rámci obdobných lidskoprávních mezinárodních smluv a obecně úprava tématu násilí na ženách a domácího násilí v oblasti mezinárodního práva. Dále se práce zabývá závazky plynoucími z ratifikace Istanbulské úmluvy a jejich dopady v zemích, které již tuto úmluvu přijaly a aplikují ji. Ve druhém okruhu jsou zkoumána ideová východiska Istanbulské úmluvy, konkrétně zda je či není...
|
|
|
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu
Krajíčková, Sabina ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu Abstrakt Tato disertační práce si klade za úkol zanalyzovat právní úpravu na ochranu před domácím násilím, a to jak z mezinárodněprávní perspektivy, tak především z pohledu relevantních evropskoprávních norem. Cílem analýzy těchto předpisů je pak zhodnocení, zda je současná úprava pro oběti násilného jednání dostatečná a zda skutečně nabízí efektivní nástroje k jejich ochraně. Jelikož oběti domácího násilí tvoří převážně ženy, je první kapitola věnována samotné problematice násilí na ženách, a to především s ohledem na specifika genderově podmíněného násilí a jeho projevů zejména v podobě sexuálního násilí, včetně analýzy a aplikace principu souhlasného projevu vůle (affirmative consent) a vražd páchaných z důvodu pohlaví (femicida). Podkladem pro disertační práci byly pro tyto účely mimo jiné výsledky průzkumu v oblasti shromažďování dat o násilí na ženách v jednotlivých členských státech nazvaném Violence against women: an EU-wide survey, který v roce 2012 provedla Agentura pro lidská práva. Zvláštní důraz je kladen na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám (Istanbulská úmluva) včetně popisu okolností její ratifikace a zamyšlení se nad některými ustanoveními, jejichž aplikace může být pro některé ze zavázaných zemí...
|
|
|
Rámcování Istanbulské úmluvy ve vybraných českých médiích
Žiláková, Anna ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Předložená diplomová práce s názvem Rámcování Istanbulské úmluvy ve vybraných českých médiích se zabývá způsobem, jakým je v období roku 2018 prezentováno toto téma v tištěných a online médiích. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí neboli Istanbulská úmluva je dokumentem, jehož přijetím, se i Česká republika zavazuje ke konkrétním krokům v boji s genderově podmíněným násilím na našem území. Cílem této práce je identifikovat a prezentovat konkrétní mediální rámce, které byly užívány v souvislosti s diskuzí ohledně Istanbulské úmluvy a popsat konstrukci aktérů dění okolo tohoto dokumentu. Výzkumný vzorek je tvořen čtyřmi tištěnými médii, konkrétně se jedná o Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladou frontu DNES a Právo a osmi online deníky, mezi kterými jsou aktualne.cz, blesk.cz, denik.cz, eurozpravy.cz, novinky.cz, parlamentnilisty.cz, reflex.cz a seznamzpravy.cz. Pro vlastní výzkum jsou použity kvalitativní metody vycházející z postupů zakotvené teorie. Výsledkem otevřeného a axiálního kódování je devět mediálních rámců vypovídajících o způsobu rámcování Istanbulské úmluvy v českých médiích
|
|
|
Projevy antifeminismu v současném učení římskokatolické církve
Langhammerová, Gabriela ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Antifeminismus v současném učení římskokatolické církve zkoumá mechanismy, které utvářejí identitu ženy v římskokatolickém učení. Ta je výchozím bodem pro následné vytvoření genderového řádu, tedy způsobu vztahu muže a ženy, ve kterém je žena muži podřízena. Pro podporu podřízeného postavení ženy implementovala římskokatolická teologie do svého učení teorii komplementarity. Tato nerovnost je základem pro genderově podmíněné násilí. Feministické hnutí a feministická teologie s Mary Daly v čele přinesly v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století nové analytické nástroje k pochopení fungování společenských mechanismů, které vedou k podřízenosti ženy. Těmito nástroji jsou zejména feministická kritika a perspektiva, kritika mocenských vztahů a androcentrismu a principy vzniku ženské identity, tedy analýza toho, "kdo je žena." Istanbulská úmluva se svojí perspektivou, která odmítá nerovnost, prosazuje kritiku mocenských vztahů a označuje násilí na ženách jako genderově podmíněné, se tematicky i myšlenkově shoduje s metodami i cíli jak feministického hnutí tak demokratických principů. Zejména se s nimi shoduje v otázce genderově podmíněného násilí, které jsou Istanbulskou úmluvou shodně formulovány jako strukturální problém. Římskokatolická církev přijetí Istanbulské úmluvy odmítá a...
|
host ::
RSS.